Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nathan

 
Sporýš, routa...kde mám routu? Elsie přehlédla vyrovnanou a lesknoucí se řadu sklenic a povzdechla: " Kde ve jménu Bohyně je ta routa?! Edgar zašustil křídly a zaťukal na skleničku s odpovídajícím nápisem. Elsie se k němu otočila a s úsměvem mu poděkovala:" Jsi opravdu neocenitelný pomocník!" Elsie se opatrně zadíval a na řadu lahviček a také na sušicí se bylinky. Potom se znovu podívala na prázdnou lahvičku a povzdechla. To je ale podivné, jsem si jistá, že tu nějaká byla! Pooky, který zrovna vyťapkal otevřenými dveřmi ze zahrady se zeptal, co že to měla mít? "Ale , routu!" Kocourek vyskočil na stůl a prohlásil, že ho vzala Thistle.

"Thistl? Ale proč?"Pooky se zrovna probíral tím, co bylo na stole a procházel se mezi kelímky a lahvičkami...mezitím vysvětloval: "! Ona routu nemá ráda, říká, že to je pro víly a elfy špatné znamení..A taky si myslí, že smrdí a tak ji schovala. Do pentagramu! A co teď použiji na svá slunovratová kouzla?" "Šantu? navrhl Pooky..." V tu chvíli se ale svět zatočil a lehce rozmazal.

Zachraňte mě! Křičela Thistl..Hned nato se rozletěla k Elsii a schovala se rychle pod její klobouk. Hned na to do pokoje vběhl malý chlapec a připlácl síťku na motýly čarodějce na hlavu. Spokojeně křikl : "Mám tě!" Elsie na něj zamrkala skrze otvory v síťce s překvapením. Chlapec se na ni podíval a upřesnil své prohlášení - " Ne tebe, tu vílu! Víš že ji máš pod kloboukem?" Čarodějka obrátila oči v sloup a z pod klobouku vykoukla víla: „ To dítě se mě snaží chytit!“ V jejím hlase zněl strach a taky spravedlivé rozhořčení. Elsie se znovu zadívala na chlapce. Ten se ošil a usmál se.: „ Jen koníček..“ „ Chytání víl?“ Chlapec se znovu ošil: „ No, někteří kamarádi chytají brouky, ale všichni vědí, že slunovrat je čas pro víly a chytání víl je mnohem zajímavější!“ A když je chytíš, tak s nimi děláš co? Elsie si zatím co se vyptávala pomalu sundala síťku z hlavy. „ No, tak jsi je nechám na chvíli ve sklenici a potom je pustím, ony by jinak umřely…Ještě jsem nezjistil, co víly jedí, ale já na to přijdu! A potom si je budu moct nechat! Víly jsou super!“ Odhodil si tmavé vlasy z očí a usmál se objevně..Thistl zbledla a znova se schovala rychle pod klobouk. Pooky zakoukal a Elsie vzteky zrudla, ale Edgar vzlétl a přistál chlapci na rameni. Ten, místo, aby se tak velkého, černého ptáka bál si ho se zájmem prohlížel. Jé, ty máš vránu? Jo a jinak, já jsme Nathan..Ty jsi Elsie? Ta, co o ní říkají, že je čarodějnice?

Ta pokývala hlavou a prohlížela si ho. Nathan mezitím zaměřil svou pozornost na kocourka. Líbí se mi tvoje kočka..Pooky přestal mňoukat a obrátil k němu uši. Elsie pomalu řekla: „ Víš, Nathane, víly mají způsoby, jak se bránit, hlavně o slunovratu..“ Chlapec se začal bránit: „ Ale já jim nechci ublížit! Já si je chci jen zblízka prohlédnout, studovat je a tak!“ Z pod klobouku se ozvalo tlumené zaúpění…a Nathan se začal rozhlížet po pokoji. Prohlížel si rozličné skleničky a lahvičky a kelímky a ptal se : „ Pověz mi, co to všechno je?“ „ No, hlavně bylinky…“odpověděla Elsie. Vážně, usmál se Nathan, který si teď na víly ani nevzpomněl..A k čemu je používáš? „ No, tak…různě, na vaření, na léčení, k magii..“ „Vážně? K léčení? To je fakt super! To dělá i moje babička! Ale léčí jen lidi…Já bych se chtěl naučit, jak léčit zvířata!“ Elsie pokývala hlavou a přitom cítila, jak se jí Thistl křečovitě drží za vlasy, aby se neskutálela. „ Naučíš mě to?, Ukážeš mi jak?“ čarodějka pokývala hlavou znovu, ale tentokrát pomaleji. Bezva! Usmál se Nathan a jeho bílé zuby proti jeho tmavé kůži zazářily. Potom se prošel kolem kelímků a skleniček..“ Máš něco pro koně?“ Elsie podala lahvičku citrusového oleje. Namíchej to s vodou, alkoholem a přidej mátu a namaž je zlehka. Udrží to během horkého léta pryč všechny mušky. „ A co když se říznou?“ Elsie se natáhla pro velkou květinu s těžkými listy , která se tu zavěšená sušila a ukázala mu ji. „ Tohle je kostival. Dej ho mezi dva kousky látky, přelij horkou vodou a obvaž ránu. A nebo v případě nedostatku prostě použij listy jako obvaz. Skoro okamžitě to zastaví krvácení Taky to ránu čistí a urychluje léčení. A když to piješ jako čaj, tak to pomáhá léčit zlomené kosti“ Nathan se dost podivil: „ Fakt jo? Neděláš si legraci? Tohle všechno umí jen tohle listí?“ „ Elsie, tady začíná být děsné horko! „ Ozvala se víla z pod klobouku. Čarodějka nadzvedla klobouk a víla vykoukla ven, Nathanovy oči ji sledovaly. Čarodějka ho však upozornila „ Ani na to nemysli!“ No jo…Chlapec se však otočil zpět ke stolu a zeptal se: „ A co tu máš dál?“ Strávili spolu celé odpoledne a přesto, že má zlozvyk jako je chytání víl, Elsie zjistila, že se jí dost líbí. Nathan nakonec odešel naložený různými léky a přípravky, které namíchali pro koně, psy, kočky a dokonce pro babiččina kanárka. Potom si taky uvědomila, že díky tak úžasnému odpoledni zapomněla na práci, kterou měla udělat pro festival slunovratu. Měla už jen dva dny a by se dát raději do práce.
 
Další den ráno Thistl našla Elsii v zahradě, kde trhala více routy. Pooky ležel vyvalené plyšové bříško v šantě. Upíral své přivřené oči líně na čarodějku a říká jí“ „ něco na tom bude, šanta má vážně větší sílu o slunovratu!“ Elsie se mu jen smála. To všechny bylinky, ty můj hlupáčku a slunovrat bude až zítra! Vlase posadila na výhonek rozmarýnu a povídá Elsii – Routa smrdí…nemám ji ráda..Proč ji pěstuješ, když víš, že ji nesnáším? Čarodějka se usmála“ „ Routa je výborná na více věcí a já nepěstuji bylinky ve své zahradě jen kvůli tobě!“ „ No ale to bys měla!“ Pokračovala víla se zdviženým nosem velmi povýšeně. Elsie se rozhodla raději změnit téma. Hledala jsi mě? Vílin nos spadl dolů. „ Ano, víš, v lese se děje něco moc podivného…“ „ Podivného? Jak to myslíš?““ No, jsou tam provázky mezi stromy…Víš, jako pavučiny…Nejsou to ale skutečné pavučiny, jsou to lidské věci. A jsou k nim přidělané košíčky a hrnečky a kalíšky a když se jich dotkneš, tak na tebe spadnou. Buttercup se jich dnes dotkla a prý trvalo pět minut všem ostatním vílám, než ji z toho dostaly. Je to velmi nebezpečné!“ Elsie vypadala zamyšleně..To zní jako pasti. Vyleť do podkroví, v mém pokoji vedle postele najdeš košíček se šicími potřebami a tam najdeš malé nůžtičky. Vezmi je a spolu s ostatními vílami najděte ty provázky a přestříhejte je! A buďte opatrné! Víla kývla a odletěla a čarodějka si povzdechla. To zní jako Nathan…

Půlnoční měsíc osvětloval stezku, po které Nathan kráčel se síťkou pevně v rukách. Volal tiše. Pojďte se víly! Víly! Víly! Já vím, že jste tu, je to Vaše noc…Vím to, pojďte ke mně! Najednou se mu jeho přání splnilo. Ozval se výkřik, který zněl jako Thistl. „ Teď!“ Najednou se zavířilo malé bílé světlo a síťka na motýly se náhle ocitla v křoví, vytržená z jeho ruky. Na Nathana se najednou vyřítilo asi šest víl a letěly mu přímo do obličeje. Jak ustupoval dozadu, klopýtl o kořen stromu a upadl dozadu. Víly na něj podnikly nálet a Thistl si mu stoupla na obličej a chytla ho za nos s prohlášením“ Ty jsi ale zlobivý chlapec!“ zatím co ho ostatní víly svázaly výhonky zimolezu. Svázaný na zemi a bezmocný křičel: „ Nechte mě být!“ Odpovědí mu byl jen sbor chichotání. Potom se jedna tmavovlasá víla naklonila a podotkla: Ale vždyť jsi se chtěl přidat k naší oslavě slunovratu!“ smála se a odletěla stranou. Nathan najednou cítil, jak mu vyhrnuly triko a do pupíku mu zasadily malou lucernu.“ Hej! To nemůžete!“ Další víla se k němu naklonila - „ No, přeci nečekáš, že budeme tančit ve tmě, ty hloupá lidská osobo! A hravě ho popíchla“ Nathan potom se zájmem sledoval, jak si mu na hrudi staví maličký stůl , na kterém jsou talíře z lístků a malé pohárky plné vílího jídla. Thistl zatleskala. „ jsem připraveny? Sbor odpověděla, že ano. Takže, slunovratová party začíná!“ Rozsvítilo se světlo a magická hudba zaplnila ticho lesa. Velké množství víl najednou začalo Nathanovi tančit na břiše…. Ten si nemohl pomoct a začal se svíjet a smát se. „ To lechtá, nechte toho!“ Ale víly místo toho potěšeně zjistily, že tenhle taneční parket se hýbe..a začaly na něm i poskakovat až Nathan málem brečel smíchy. „ Nechte toho, to strašně lechtá!! Hahááááááá“ Víly nakonec přestaly, ale až za dlouhou dobu a Nathan byl už ze smíchu naprosto vyčerpaný. Všechno z něj odklidily a sundaly dokonce i lampičku. Potom odletěly a ještě mu zamávaly. „Ahoj Nathane! Měj se pěkně, byla to vážně skvělá zábava!“ Ten za nimi ale zoufale volal. „ Počkejte! To mě nerozvážete?“ Thistl se k němu vrátila. „ To jako abys mohl jít a zase nás chytat jako brouky! Já myslím, že NE! Nathan na místě přísahal, že už nikdy nebude chytat víly. B“ No, dobře..to je dobře, řekla víla a odletěla. Chlapec za ní volal, protože začal panikařit. „ Přeci mě tu nenecháš!!“ „ Ale neboj, za chvíli je ráno a Elsie a Pooky tě tu najdou…A zatím přemýšlej o svém slibu!“ A odletěla nadobro. Nathan se začal zase usmívat, když si uvědomil, co vlastně prožil a jen tiše doufal, že čarodějka a její kocourek vstávají brzo ráno a že jim nebude muset moc vysvětlovat, jak se tam ocitl.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář