Jdi na obsah Jdi na menu
 


Thistl a její coven

Pooka se rozvalil na okenním rámu, poslouchal Elsie jak si zpívá a lehnul si do typické kočičí joginské pozice a snažil se co nejvíce si užít podzimního sluníčka. Poslouchal Elsie jak si zpívá ale té každou chvíli ujel hlas a zazpívala kousek falešně, takže se co chvíli jeho ocas zvedl a zavrtěl se ve vzduchu. Přemýšlel o tom, jestli je nějaký vesmírný zákon o tom, že čarodějnice neumí zpívat. V kuchyni ho ale najednou upoutal malý pohyb. Na moment vyvalil oči a potom vyskočil na všechny čtyři, málem přepadl z okna, začal syčet a chlupy mu stály na všechny strany. Elsie se otočila, ale viděla jen Pookyho ocásek jak mizí pod postelí. Nadzdvihla pokrývku a podívala se do dvou velkých žlutých očí. Pooka se na ni v hororu podíval a jen sykl: " Podívej se z okna!" Čarodějka se zvědavě podívala z okna a nejdřív vyvalila, potom otevřela a zase zavřela oči, štípla se a potom znovu - nepomohlo to. Směrem k jejímu domu pochodovaly seřazené malé vílenky. Každá z nich měla na sobě oblečené černé vlající šatičky a malý špičatý černý klobouček. V jejich čele pochodovala velmi důležitě vypadající a se zvednutým nosem Thistl.

Do pentagramu!! Co teď?? Elsie se sehnula a snažila se Pookyho dostat z pod postele. Sehnula se k němu... " Pojď ven...to je jen Thistl a pár víl, oblečených jako..." "Já vím, viděl jsem je!! Zůstávám tady!!" " No, jsem si jistá, že tu bude nějaké vysvětlení!" Pooka čekal, ale žádného se nedočkal. Zalezl tedy ještě hlouběji pod postel. " No, tak jo,tak si tam zůstaň!" A šla sama dolů, aby otevřela dveře. Když se podívala dolů na řadu víl, přála si tiše, aby byla pod tou postelí s Pookym. Podívala se na ně a vysvětlila - "No, Hallowen teprve bude! a od kdy chodí víly pro výslužky?" Thistl se na ni nahoru podívala a hrdě pronesla: " To je můj coven!" Srdce malé čarodějky poskočilo. Toho se přesně bála..." Cože?" Víla pokračovala" No, můj coven, učím je na čarodějky!" Jedna víla s hnědými kudrnatými vlásky podotkla: A dneska jsme na výletě! " Potom se otočila na Thistl - " A uvidíme dneska opravdovou čarodějnici?" Thistl odpověděla: " Tohle je Elsie - to je ta čarodějka, o které jsem Vám říkala!" Vílenky se na Elsie podívaly a ta z jejich pohledu cítila pochybnosti. Z řady se ozval hlásek: " No, je oblečená jako my.." Všechny pokývaly hlavičkami a Elsie je raději pozvala dál.

Jak víly vcházely do domku - napočítala jich sedm bez Thistl - uviděla Pookyho, jak se krade dolů po schodišti. Zvědavost tedy evidentně převážila nad děsem. Víly se shromáždily na její předložce do kruhu a Thistl stála uprostřed. Elsie se šla posadit do svého oblíbeného křesla a dávala si pozor, aby na některou nešlápla. " Tak mi o tom něco povíte?" Jedna malá víla radostně povyskočila a zatleskala rukama. " Budeme čarodějky!" Thistl ji ale hned napomenula " Brumbl!" Ta se hned urazila a byla dále zticha. Ta se dále obrátila na Elsie a vysvětlila. Tohle jsou moje studentky a já je naučím všechno o čarodějnictví!" Elsie se podivila" Ale tohle jsou víly, ne čarodějky!" Thistl založila ruce na hrudi a prohlásila: " No a proč by nemohly být obojí? Vílí čarodějky? Já jsem! Vím všechno o čarodějnicích a kouzlech!" Čarodějka se ale podivila:" A kde jsi k těm vědomostem přišla?" Ta se usmála a odpověděla: No, předci od tebe a taky od tety Tilly!" Potom vzlétla až k Elsiinu uchu a tiše se ujistila: No a když nebudu něco vědět, tak se tě můžu vždycky přijít zeptat, ne?" Ta nejistě odpověděla, že snad ano a koutkem oka zahlédla Pookyho s velmi vyděšeným výrazem, jak se dívá do místnosti zpoza rohu. Thistl jí tiše poděkovala potom pronesla hlasitě ke svým svěřenkyním: " Tak, vílí čarodějky, tudy do bylinkového pokoje!" a ukázala cestu. Řada víl se odebrala určeným směrem a za nimi šli pomalu Elsie a Pooka, docela bezmocní tváří v tvář Thistlinu nadšení. Když tam vešli, Thistl stála už na stole a měla projev. " Tak, tohle jsou bylinky" a ukazovala na okolní poličky plné nádobek a lahviček s bylinkami. " Jsou dobré na spoustu magických věcí!" Jedna zvlášť krásná tmavovlasá víla se zeptala: A budou dobré na kouzla na lásku??" Thistl suverénně odpověděla. " Ale jistě!, velmi!" Víla ale pokračovala v otázkách.. " Ano? a které?" Thistl se zarazila a rychle si přečetla názvy na skleničkách - no, třeba růžové lístky!" " Aha, a co se s nimi dělá?" Thistl se už zarazila a odpověděla: " Berry, tohle je velmi záhadný a složitý obor, který se musí studovat velmi dlouho a důkladně! Nečekej, že tě všechno naučím v jednom dni!" Potom se obrátila na zbytek: " Tak, viděly jste bylinkový pokoj, otázky? Ne?, Tak, zpátky do salonku!" Maličká stvořeníčka se na sebe zmateně podívaly a potom poslušně odkráčely tím směrem. Berry, která byla ale pořád velmi zvědavá se pořád otáčela a dívala se na lahvičku s růžovými lístky. Elsie se teď podívala na kocourka: No, vidím, že jsi z pod postele konečně vylezl..." Ten jí pohled vrátil a podotkl: "Tohle není moc v pořádku..." Čarodějka se ale jen pousmála. " Vílám nikdy nic dlouho nevydrží, do zítřka na to zapomenou!"

Našli víly znovu shromážděné na předložce..Thistl jim zrovna oznamovala, že teď budou vyvolával kužel síly. Brambl se ptala, co to je a Thistl jí vysvětlila, že to je ta věc, aby se zvedla magická energie. Další dotaz byl, jak se to tedy dělá. Víla jim vysvětlila, že se chytnou za ruce a budou létat v kruhu a to dost rychle. Víly se dle příkazu chytily za ruce a jejich malá křídla se začala rychle pohybovat. Elsie jen podotkla, že by měli asi ustoupit a popošli s Pookym do rohu místnosti, odkud je mohli pozorovat. Během vteřiny se z víl stal jen rozmazaný vír a Pooka měl závrať jen se na ně díval. Podíval se na paničku a viděl, že Elsie se pro jistotu chytila za židli, aby udržela rovnováhu. Víly nejdřív volaly : vííííííííí, jak se jim líbilo, ale za chvíli se ozvalo i " Mě je špatně...." V tu chvíli z víru vyletělo něco tekutého a zeleného.. Taky se ozvaly další hlasy" Mě je taky špatně" a " Můžeme zastavit?" Potom se konečně ozvala Thistl: " Vílí čarodějky - stát!" Některé z nich prostě spadly na zem a bylo vidět, jak se drží za hlavu a motá se jim svět před očima, jiné zase klečely na zemi opřené o ruce a vydávaly dávivé zvuky. Thistl se rozhlédla a neurčitě podotkla: " No, asi bychom měly víc cvičit..." Pooka se podíval nahoru na svou paní a škodolibě podotkl: Kočky nečistí koberce!" a odkráčel s vysoko zdviženým ocasem do kuchyně. Elsie se za ním bezmocně podívala s velkou chutí ho alespoň jednou lehce nakopnout a potom jen povzdechla a odešla pro kyblík a hadr. Když bylo v salonku uklizeno a víly se daly trochu do pořádku a odešly, Elsie si šla sednout do kuchyně za Pookym a dosedla těžce na židli. Tam chvíli přemýšlela a potom kocourkovi oznámila docela jasným hlasem: Jsem si docela jistá, že do zítřka na ten nesmysl zapomenou!" Pooka se na ni podíval, ale neřekl nic.

No, další den ale byly víly opět u jejích dveří... Když jim Elsie otevřela, málem dveře zase přirazila zpátky. Potom se na ně podívala ještě jednou a pevně prohlásila: Ne, do mého domu nevloží nohu ani jeden brouk!!" Každá víla měla totiž s sebou v ruce něco co se plazilo, lezlo a nebo létalo. Thistl se na ni překvapeně podívala: Ale tohle jsou naši zvířecí společníci a my je musíme vycvičit!" Elsie poněkud vykolejená po ní opakovala: zvířecí společníci? No, víla se dala do vysvětlování: " No, předci nemůžeme mít kočku a nebo havrana ani nic jiného desetkrát většího, než my, ne?" Čarodějka potřásla hlavou v marné naději, že se tyto informace v ní srovnají a potom znovu pevně prohlásila: Dnešní hodina bude muset být venku! Thistl nezbylo, než souhlasit:" Tak jo...." Víly potom odpochodovaly zpět na trávník, kde vytvořily malé kolečko a do středu daly své miláčky. Thistl udělila příkazy: " Tak vílí čarodějky, teď se na své zvíře telepaticky zaměřte a komunikujte s ním. Připraveny? Tak, do toho!" No, nicméně jednou na zem položená zvířátka se spíše snažila zaměřit na útěk. A tak měly víly brzo plné ruce chytání svých mravenců, stonožek a také kobylek a píďalek. Zdálo se, že i Thistl měla problémy se svým broukem. Nakonec jediná, která zůstala na svém místě byla Brumla, protože si donesla šneka. Tmavovlasá Bery v záchvatu vzteku na svého mnohanohého miláčka hodila malinký kamínek a potom si letěla stěžovat k Thistl." Na co musíme dělat všechny tyhle nesmysly? Já nechci nic jiného, než aby mě měl rád ten hloupý elf Bracken!" a sletěla na zem, kde zůstala uraženě stát. Nakonec se k ní postupně přidaly všechny ostatní a jedna z nich se Thistl ptala: Opravdu potřebujeme mít zvířecí společníky abychom byly čarodějnice?" Thistl, která byla také bez dechu se na ni obrátila a mávla rukou - ale ne, vlastně ve skutečnosti ne, oni stejně nic nedělají! V tu chvíli se Pooka zvedl a odkráčel do kuchyně s rozhořčeným výrazem.

 

Později odpoledně byla Elsie zaměstnaná v kuchyni - Hallowen se blížil a jako každý rok, čarodějka pekla. měla ráda rozdávání sladkostí dětem převlečeným do kostýmů. Vůně koření zaplnila kuchyni, jak tvořila sladké koláčky a také slanou kukuřici. Zamíchala mísu s těstem a usmála se při pohledu z okna. Tam - pod stromem seděla Vílí čarodějná třída a měly zrovna praktickou výuku. Seděly v kroužku a snažily se ze suché trávy vytvořit a uvázat kouzelná košťata. Thistl jim vysvětlovala - my je sice nepotřebujeme k létání,ale čarodějky je někdy používají k magii. Bery, která se stala největším rebelem ve skupině jí ale odporovala: My ale používáme k magii svoje hůlky! Thistl jí ale přesvědčila: No, ano, ale to je jen na přírodní magii - pomáháme růst květinám a stromům...Copak se nechceš naučit opravdová kouzla jaká dělají čarodějky? Berry neochotně kývala. Thistl nechala víly jejich úkolu a rozletěla se k domku. Proletěla oknem a posadila se na poličku hned vedle plechovky na sušenky, roh jedné z nich ulomila a začala ho zamyšleně uždibovat. žila mísu s těstem na stůl a šla zkontrolovat teplotu trouby. Přes rameno se zeptala: Jak to jde s covenem? Thistl odpověděla nadšeně:" No, skvěle! Myslím, že mají opravdu talent!" Elsie se vědoucně usmála: "Docela se nudí, co?" Víle klesla ramena, a odpověděla, že asi trochu ano, ale hned na to se usmála a vysvětlila, že:" To se dnes v noci spraví!" Pooka, který mezitím vyskočil na stůl a pil svoje mléko najednou zvedl hlavu. Vypadal sice směšně, jak měl fousky a bradu od mléka, ale tvářil se vážně. Věděl, že dnes v noci je úplněk... Elsie, kterou napadlo to samé se opatrně zeptala:" Co se děje dnes v noci?" Víla dojedla růžek sušenky a oprášila si ruce: "No,dnes je naučím nějaká kouzla" Pooka se podíval na svou paničku, ta na něj a kocourek ji potom informoval, že bude pod postelí.

 

Elsie se začala sama sebe ptát, kde ke kouzlům Thistl přišla, protože dobře věděla, že její magie je velmi jemná a diskrétní a že nikomu svá kouzla nepovídá. Potom si ale vzpomněla, že Thistl strávila nějaký čas na návštěvě u tety Tilly a ta kouzla kolem sebe trousí tak často jako úsměvy. Takže se jich tam asi pár naučila... Zvedla ale výhružně prst a pronesla v víle: Thistl , doteď to bylo nevinné, žádný problém. Ale myslím, že bys měla něco vědět. Ta se na ni podíval s vlažným zájmem. Než ale stihla čarodějka něco dalšího říct, v okně se objevila Berry a urgovala hlasitě Thistl: Honem pojď za námi!" Víla vyletěla a čarodějka se nahnula z okna, aby se podívala, co se děje. Ve stromě, kde víly seděly se barevné listí hýbalo a na zem padaly žaludy, také byl slyšet smích. Víly se snažily si chránit hlavu a rozprchly se do všech stran. Pooka se protáhl a znuděně konstatoval: "Elfové" A opravdu Elsie mohla za chvíli vidět malé chlapecké postavičky, jak se spouštějí po stromě dolů a pořád se smějí. Jeden chlapec se smál nahlas, vyplázl jazyk a rozkročil se s rukama v bok, posměšně zvolal:" Víly si hrají na čarodějnice!! ." Další se přidal: Jo, proč vy hloupé víly nejdete zpátky do lesa a nepěstujete něco? Thistl k němu vyletěla a zeptala se ho, proč si raději nezaleze do nějaké hodně hluboké krtčí díry...a praštila ho po hlavě hůlkou. Chlapec se na okamžik zatvářil překvapeně a potom se proměnil ve velikou žábu. Té se víla lekla a utíkala, žába hopsala za ní. Všechny ostatní víly se vydaly Thistl na pomoc a snažily se žábu odlákat ale jedna z nich se rozletěla úplně jinam, kolem domečku z druhé strany. Thistl se konečně vzpamatovala a vzlétla tak vysoko, aby na ni žába nemohla. Kolem té se seběhli elfové a křičeli :" Vidíte? Tak to se může stát jen když si víly myslí, že jsou čarodějky!!" Elsie ale najednou uslyšela zvuk rozbíjeného skla ze svého bylinkového pokoje. Nejednou nevěděla , kam dříve jít. Venku to vypadalo, že se asi za chvíli všichni asi vybuchnou. Stáli tam těsně proti sobě a hádali se. Za chviličku se ale vše vyřešilo samo, (i otázka ,kdo něco rozbil ) když Elsie uviděla vedle domku Berry, která měla náruč plnou sušených růžových lístků a snažila se najít někoho v té motanici. Potom se ale zaměřila na jednoho konkretního elfa a vznesla se přímo nad něj. Pustila mu na hlavu lístky a zvolala: Budeš mě milovat! Budeš mě milovat! Ten se snažil zastavit příval lístků z nebe, zvedl ruce v obraně a křičel: "Nech toho!" Potom se rozběhl k lesu s vílou v závěsu. Elsie pochopila: To musí být Bracken!" a usmála se na Pooku, který zamrkal zpátky. Mezi tím ale hádka nabírala na síle a padaly i dost těžké urážky. Elsie tedy vzala koště, namočila ho do kyblíku se špinavou vodu od podlahy z rána. Vyšla před domek a postříkala vodou všechny. Každého z nich ať uhýbali, jak chtěli. Nakonec všichni odletěli do blízkého lesíku. Tedy všichni kromě žáby, kterou nyní držel Pooka jednou packou. Elsie si žábu od něj vzala a strčila si ji do kapsy s povzdechem. " Budeme ho muset přeměnit zpátky". Pooka se jen zeptal: " Můžu si s ním před tím hrát?" Elsie mu pohledem odpověděla. Zbytek dne byl velmi tichý. Snad jen až na návrat Berry, která si stěžovala, že její kouzlo na lásku nefunguje a potom odletěla, aby hledala ostatní víly.

 

Elsie se potom zachumlala do svého křesla a zkoušela si číst. Z nějakého důvodu se ale nemohla soustředit na slova a za chvíli zjistila, že si čte ten samý odstavec asi po páté..¨ Věděla, že je něco ve vzduchu.,ale nějak nevěděla co...Už chtěla vzít tarotové karty, aby to zjistila, když jí na klín vyskočil Pooka, opřel se o ni tlapkami a hlasitě zamňoukal. Elsie se ho ptala, co že se to děje, a hladila ho po hlavě. Ten ale nevěděl, jen jí říkal, že cítí ve fousech, že se něco semele. Čarodějka ho škrabala za ouškem, kde to měl nejraději a snažila se ho uklidnit: Ale to ne, asi jsem jen rozrušení ohledně toho zmatku s vílími čarodějkami, měli bychom si jít lehnout.. Kocourek se ale nedal: "Pamatuješ? Říkaly že budou dnes v noci čarovat!" Elsie nevěřila: "Ale Pooky, to snad ne, po tom všem , co se dneska stalo?" Neměla pravdu... Zjistila to hned ráno, když zrovna dávala na stůl polevu (měli dnes ráno palačinky..) Uslyšela křídla, což signalizovalo, že si na snídani přiletěl havran Edgar ale když se otočila, aby ho přivítala, místo temně zářivě černé vrány na ni koukala zářivě modrá. "Edgare?!" Ten jí s krákáním odpověděl.. Elsie natáhla ruku a vrána si na ni sedla. Čarodějka si lépe prohlédla jeho křídla. Nebyly nabarvené, opravdu prostě zmodraly. Ptákovi se to evidentně velmi líbilo, ale čarodějce ne. "Co se ti stalo?" Ozval se Pooka, který se zrovna došoural do kuchyně. Edgar sletěl k němu dolů a vysvětloval mu, že " Probudil jsem se ráno krásný!" Co říkal? Ptala se Elsie..ona a Pooka se spolu bavili normálně, ale Edgarovi obvykle moc nerozuměla, a tak jí Pooky obvykle - tak jako teď překládal. " Zeptej se ho, jestli v noci neviděl něco zajímavého, neobvyklého..." Odpověď byla nečekaná - "Viděl hodně víl - a oznamuje, že žádnou nesnědl" Čarodějka si pamatovala moc dobře, že Thistl Edgara zrovna nemilovala od prvního dne, co se ti dva setkali. Měla obavy, že se víla chtěla trochu mstít... Podotkla tedy směrem ke kocourkovi - " myslím, že bychom měli zajít do města." Ten samozřejmě souhlasil.

Když došli do města, přivítala je podzimní atmosféra. Velké květináče plné chystaném, všude vystavené dýně, plno barevného listí a a těch vůní! Všechno se ale zdálo být docela normální, tedy než přišli k návsi ve středu městečka, která byla celá kompletně růžová. Okolo stálo dost lidí a udiveně zírali na tu zvláštnost. Pooka se pohnul dopředu, aby slyšel, co si povídají. Jeden starší pán se velmi šokovaně ptal, jak to mohli udělat? Dáma ve středních letech podotkla, že to muselo zabrat celou noc. Její doprovod prohlásil, a že od teď se to asi nebude jmenovat náves, ale růžoves. A sám se svému vtipu smál pod fousy.... No, ale to není vůbec k smíchu Johne Beasley! ozvala se místní učitelka. Za našich časů se jen do oken házely houby namočené v saponátu..." a nebo se převracely popelnice" připomněl jí stydlivě pan Beasley. A navíc, pokračovala učitelka, jsme vždycky alespoň počkali do halowenu, a ne že bychom začínali tak brzo předem! Postarší muž potom dodal, že krávy do stromů se taky nedávaly...Zajímalo by mě, jak to udělali... Pan Beasley se znovu začal smát a řekl, že Lavinia Hinkle kvůli tomu byla úplně vytočená, že to chtělo deset mužů, aby to nebohé zvíře dostali dolů. Také prohlásila, že děti tento rok od ní nic nedostanou... Paní se ale zamračila - " jako by někdy nějaké sladkosti dětem dala..." No, to byli určité farmářovi kluci, ti jsou vždycky v nějaké lumpárně namočení... Potom uviděli Elsie - "ani jsme si tě nevšimli!" A ptali se jí, co si myslí o růžovsi... Ta ale krčila rameny a nijak nelhala, byla tak překvapená jako oni. Starší pán se odšoural s poznámkami o tom, že " ta dnešní mládež.." a Jahn Beasley se rozhodl, že raději zajde pro chleba, než žádný nezbude. Paní učitelka se ho ale překvapeně ptala: Ty jsi to neslyšel? Dneska žádný chleba není! Ale? Pekař George je nemocný? Učitelka se usmála a řekla - " ne, beznadějně zamilovaný...!" No, co jsem slyšela, tak pekař se hnal do práce, aby si předehřál pece a Emily Tiddlová zrovna otevírala svůj obchod, hned vedle pekařství - myslím, že se rozhodla otevřít dřív, má toho hodně když se teď bude Sally vdávat. John Beasley se ale ptal, co to má společného s chlebem... No, on sice pekl celé ráno, ale pekl jen rybízové buchtičky a nosil je k Emily, která je miluje. Elsie zalapala po dechu.. to myslíte..." Ano, to vím, zastavila jsem se u ní přes den v krámě a chová se hůř než někteří moji studenti. Pořád se červená a zakopává, věci jí padají z rukou a směje se něčemu... Paní sice vypadala pohoršeně - " v jejím věku! " ale na druhou stranu bylo vidět, že je za svou kamarádku ráda. John Beasley se jen zasmál...To jsou věci...zajímalo by mě, co se stalo, že si jí po takových letech konečně všiml..., No, hádám, že si dnes budu muset upéct sám a odkráčel, aby se o tu novinku podělil se svou ženou. Učitelka řekla k Elsie - já budu muset taky jít... Uvidíme se ! I s tebou, Pooky! Měla moc ráda kočky..Pooka zamňoukal jak nejlépe to uměl a za to ho pohladila pod bradou. Potom odešla, Pooka s paničkou se na sebe podívali a šli také domů.

Jak se blížila k chaloupce, slyšeli ale synchronizované krákání a mohli vidět, že na okolo stojících stromech byly větve zaplněny vránami, které tam posedávaly a snažily se jedna druhou odstrčit, aby měly víc místa. Další seděly na střeše. Před domem se po trávníku sem a tam producíroval evidentně na svou barvu velmi hrdý Edgar.. Elsie se Pooky ptala, co to do nich vjelo, ten se zaposlouchal ale za chvíli to vzdal. " Nerozumím jim, moc řvou a všichni najednou!" Potom stáhl ocas a jedním skokem byl v kuchyňském okně. Čarodějka si zacpávala uši, když za ním běžela. Hluk byl ohlušující! Vběhla do domu a zabouchla hluk venku. Potom běžela do domu a zavřela okno v kuchyni aby ještě omezila hluk. Zaklela a doufala, že se jí ta tvrdohlavá víla dostane brzo pod ruku....Nepochybovala ani chvíli, že tohle je její práce. Což se stalo nečekaně brzo. Uviděla jak se samo nazdvihlo víčko od mouky a ozval se malý hlásek. " Je to už bezpečné?" Potom se otevřena kuchyňská polička a dvě malé oči vykoukly ven.. " Jsi to ty Elsie?" Potom čarodějka zahlédla, jak z vodovodního kohoutku leze další vílenka. Berry si prohlédla svá křídla, jestli nejsou poničená a když zjistila, že ne, hned se je jala utírat a čistit. Další víla vylezla zpoza kuchařských knih a další z poza sporáku..Jedna za duhou opouštěly své skrýše. Poslední byla Thistl, která si vybrala cukřenku. Nadzdvihla víčko, posunula ho na stranu a vyskočila ven, oprašujíc si svá ocukrovaná křídla. Nejistě se usmála: Ahoj Elsie.." Všechny víly se kolem ní slétly a postavily se do kruhu. Malá očka vytřeštěná a pusinky sevřené ve strachu. Pooka vyskočil na parapet a poslouchal vranímu krákání venku, které ještě neustalo a rozčileně švihal o okno ocasem. Thistl se zdála být ještě menší, než ve skutečnosti byla, když se k ní Elsie sklonila" Co jste to udělaly?" Než zvládla Thistl odpovědět, ozvala se kudrnatá Berry:" My jsme vyvolaly kužel síly!" Jiná víla jen pískla." Bylo to úžasné Elsie, měla jsi to vidět!" Brumbl se ozvala: No, slíbily jsme si pokračovat, dokud se jedna nepozvrací..." Malá dívenka s blond vlásky se smutně přiznala,. že první byla ona. Elsie povzdechla a obrátila oči v sloup. " No a co dál?" Berry pokračovala: No, Thistl nám řekla, že se máme soustředit na kouzlo, které chceme provést...Ale víš, jak je to těžké se na něco soustředit, když lítáš dokola hrozně rychle?" Obrátila se na Thistl, která sklopila oči a začala usilovně studovat stůl. Elsie se zeptala: "No a jaká kouzla jste chtěly udělat?" Berry přiznala, že dělala kouzlo na lásku..Jiná malá víla přiznala, že jí v hlavě zněla jen dětská říkanka...Hey didl didl, kočka v kolébce, kráva skáče přes strom... Elsie spráskla ruce.. Takže jste každá dělala svoje kouzlo? Nesoustředily jste se všechny na jednu věc?! Víly se na sebe podívaly a potom se nesměle zeptaly: " A to se má?" Čarodějka jen povzdechla.. No a co dál? No, z kruhu stoupaly barevné bublinky...pokračovala jedna víla. Elsie přikývla. Koncentrovaná magie bez soustředění. Když bublina praskne, něco se stane. No ale jak to souvisí s těmi vránami venku? Thistl sklonila hlavu a podívala se na Elsie. No, jedna z těch bublin přistála na Edgarovi..A ty ostatní teď žárlí a chtějí, abychom je také změnily na modro! Ale vy nevíte jak, co? Podotkla Elsie... Thistl se na ni podívala: No, my jsme jim to říkaly ale oni nás neposlouchali a nevěřili nám. Řekli nám, že jestli je také neočarujeme, tak nás snědí!

Najednou se ozval podivný zvuk na skle okna. Pooka odskočil od okna a díval se ven..Elsie přišla k oknu, otevřela ho, to se hned zaplnilo vraními drápy, ale mezi nimi se protlačil Bracken, elfí kluk, a Elsie okno zase rychle zavřela. Měl na sobě kousky růží. Měl je na oblečení a na hlavě, kousek dokonce na noze. Podíval se na Elsie a zeptal se " Vy jste čarodějka?" Ta beze slov přikývla. On jí začal ukazovat: Potřebuji čarodějnici - hned! Někdo na mě hodil kletbu, podívejte! Pokusil se jeden lístek ze sebe shodit, ale nešlo to... Držel jako přišitý. Potřebuji aby mě někdo toho prokletí zbavil, potřebuji čarodějnici.... Za závěsem schovaná Berry úplně rudá se dívala jak Bracken zápasí s lístky růží. Pronesla, že se omlouvá.... Ten se na ni otočil a zeptal se udiveně: To jsi byla ty?! Ta začala vysvětlovat..Omlouvám se, tohle jsem nechtěla, to není kletba...Thistl mi řekla, že to je na kouzlo lásky! Já jsem jen chtěla, abys mě měl rád!... Chvíli bylo ticho a potom konečně Bracken řekl: Ale já tě mám rád!!" No tedy, dodal: Měl bych, kdyby ses chovala normálně! Jako víla a ne jako čarodějnice! potom si ale uvědomil, v čím domě se nachází a rychle dodal: " ne, že by na čarodějnicích bylo něco špatného!" Já tě chápu, usmála se Elsie. Víš, já jsem čarodějnice a tak nedělám to, co víly, není to má přirozenost a nešlo by mi to... A to co dělám vílám asi taky moc nejde, protože to vyžaduje jistou soustředěnost, kterou víly prostě postrádají.... Jedna z nich se zeptala: "Tak proto se nám to nepovedlo?" No, víš Berry, ne že by nefungovalo... Spíše je nutné se snažit, aby to k něčemu bylo. Magie je všude kolem tebe,ale je nutné se soustředit na výsledky, když už čaruješ! Brambl se zakabonila. Mě z koncentrování bolí hlava! Druhá se přidala" A mě to stejně nebavilo....Další podotkla, že to je moc složité... a blondýnka dodala, že už je taky unavená z toho, pořád zvracet... Elsie úlevou vydechla. Takže už žádné vílí čarodějky? Všechny kývly a Berry podotkla, že je stejně víc legrace, být jen víla.

Thistl se sice tvářila, jako že se jí to vůbec nelíbí, ale také přikývla, už žádné čarování. Potom se ale ptala, co s těmi kouzly, které už udělaly? No, zamyslela se Elsie. Tráva poroste zase zelená, hned jak trochu povyroste, krávu ze stromu ve vesnici už sundali..Pekař a švadlenka, pokud se opravdu nemilují se stejně rozejdou a nic se nestane...Pokud se ale hledali, tak tím lépe. No a co vrány? Ptala se Thistl, která se chytila Elsie za zástěru. Čarodějka se zamyslela a potom prohlásila, že vidí jen jedno řešení a to přeměnit Edgara zpět na černo. Pooka , který poslouchal od okna jen podotkl - to se mu nebude líbit! Elsie se ptala, jestli je ještě před domem. Pooky jí sdělil při pohledu z okna, že se stále producíruje před druhými jako král. Čarodějka se rozhodla, že bude lepší to tedy udělat hned. Thistl, raději mi řekni, co jsi v tom kruhu zkoušela ty! Ta ale sklonila hlavu - a slíbíš, že se nebudeš smát? Potom poskočila směrem k Elsie a sdělila jí tajemně, že slyšela, že největší kouzla se dějí když je modrý měsíc a tak... Pooka se zasmál a Elsie naproti svému slibu taky. Takže ty jsi zkoušela přeměnit měsíc na modro? No, to mohlo napadnout opravdu jen tebe... usmála se a prohlásila, že teď půjde do práce. Zmizela na moment do domu a za chvíli se zase objevila se stříbrným nožem s černou rukojetí a kolem krku měla pentagram. Clover otevři okno. Víly se kolem ní shlukly. Ale to ne, oni nás sežerou! Elsie pravila rázně:" ukaž, já to udělám. Berry, pomoz mi!" Bery a další víly roztlačily dveře a pootevřely je. Elsie v zahradě nakreslila do vzduchu kruh a rozdělila ho do čtyř částí, na každou stranu se uklonila a nakreslila něco do vzduchu. Každý ze znaků, které nakreslila ožil, zazářil a zajiskřil. Víly se nakupily kolem okna a zvědavě se ptaly: "Co to Elsie dělá?" Thistl odpovídala, že neví. Elsie se přesunula do středu kruhu , vedle ní na zemi Edgar protestoval, ale ostatní byli zticha Čarodějka zamířila nožem do vzduchu - vzhůru k nebi. Podívejte, vzrušeně mezi sebou šepotaly víly. Elsie zase mluvila ale její nůž tentokrát mířil na Edgara.
Modré je nebe,
červená růže
bílý je měsíc
vrána jen černá být může!

Modrá barva z Edgarových křídel začala mizet, pomalu se ztmavovaly. Takto to chvilku pokračovalo,Elsie zaklínadlo opakovala a pokaždé, když ho zopakovala Edgar o něco ztmavl. - až byl pták zase celý černý, jako před tím. Nakonec čarodějka opakovala své vzývání, jen tentokrát v kruhu proti směru hodinových ručiček. Víly pozorovaly jak se duhová záře z kruhu vypařuje a pomalu se vrací do země. Jak se jednotlivé symboly zhasínají. Edgar zakrákal a byl pryč v lese. Ostatní ho následovali. Čarodějka si otřela čelo podotkla k Pookymu, No, to bude tedy asi všechno... Najednou se ale z okna ozval sbor malých hlasů: My chceme být vílí čarodějky! My chceme být vílí čarodějky! My chceme být vílí čarodějky!

 

Konec, pro tentokrát

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Understanding Blood Compression Readings

(Ainpurpisypori, 8. 10. 2018 9:35)

Torsion bras de quelqu'un est comment calleux votre sang pousse contre les parois de vos arteres lorsque votre coeur determination pompe le sang. Arteres sont les tubes qui transportent prendre offre sang loin de votre coeur. Chaque culture votre determination bat, il pompe le sang par de vos arteres a la prendre facilement de votre corps.
https://www.cialispascherfr24.com/cialis-generique-doctissimo/

High Blood Pressure - Hypertension

(Akeeptiori, 30. 7. 2018 20:49)

Torsion bras de quelqu'un est comment poupe votre sang pousse contre les parois de vos arteres lorsque votre coeur determination pompe le sang. Arteres sont les tubes qui transportent perseverent b gerer offre sang loin de votre coeur. Chaque culture votre manque de sensibilite bat, il pompe le sang par de vos arteres a la prendre facilement de votre corps.
https://www.cialispascherfr24.com/achat-cialis-doctissimo/

Děkuji

(Crys, 14. 4. 2014 23:27)

Děkuji za překládání příběhů. Když jsem byla mnohem mladší, tak jsi měla s Aldernaxem společný web. Díky vám dvěma se mi podařilo správně vykročit a moc ráda na to vzpomínám, zejména na příběhy s Pookym, které jsem si okamžitě zamilovala. Doufám, že tyto stránky zůstanou co nejdéle a přibudou další příběhy. Ještě jednou moc děkuji :-)

hgdrfh

(beata, 20. 1. 2009 20:01)

ahoj didli mas me rada beata