Jdi na obsah Jdi na menu
 


Teta Tilly

 

Elsie upřeně pozorovala rozložené tarotové karty na stole, ozářené svitem svíčky, když jí najednou výhled zastínilo bříško černé jako noc a sametové k pohlazení. "Pooky, utíkej dolů z těch karet!!" Pooka se na ni podíval z úhlu bříškem nahoru a radostně vrněl, že jí pokazil čtení. "Poškrrrrabeš mě pod bradou??" Ptal se jí a hravě mával tlapkou do vzduchu.. Ale houby ty hloupý kocoure, vždyť jsem uprostřed výkladu! Pooka vstal a karty se rozletěly do všech stran. "No a co karrrrty říkají?" No, zamyslela se Elsie? " Že jsi v průšvihu?"Kocourek se nezdál být ani trochu uražen výtkou. "No jo..já jen chtěl pohladit...a co tedy karty říkají?" Elsie odpověděla, že budou mít návštěvu. " A koho?" No, čarodějka mu s úsměvem odpověděla, že to netuší, díky jednomu černému kocourkovi... "Prrromiň" zamručel Pooka a umýval si tlapku, aby nebylo vidět, jak se stydí. "To nevadí, nic se nestalo, však brzy zjistíme, kdo to bude"

O pár dní později, když byla Elsie s Pookou v zahrádce, sbírali kopr uslyšeli, jak se s vrznutím otevřely vrátka. Čarodějka požádala kocourka, aby se šel podívat, kdo to je. Pooka doběhl před domek a tam stála silnější paní, která pod jedním ramenem držela kufr a pod druhým držela koště. Pooka znal všechny lidi z vesnice, kteří k čarodějce chodívali pro bylinkové přípravky ale tuhle paní rozhodně nikdy neviděl. Tohle byla cizinka. Zježil se a utíkal zpět do zahrady, kde skrčené Elsie skočil na záda. Ta jen vykřikla: "Pozor, ať mě nepoškrábeš!" " Elsie! Tohle osobu jsem nikdy neviděl! Tahle není zdejší! A znovu zabořil drápky do jejích zad. "Auu! To bolí!" a otočila se, aby kocourka sundala ze zad. Vzala ho do náruče, aby se uklidnil a pohladila ho." Tak se tam půjdeme podívat, ne?" Došla k brance a tam uslyšela napůl udivený výkřik radosti: "ELSIE?" Ten hlas znala! Je to" Teto Tilly?" Žena pustila na zem své zavazadlo a také koště a zeptala se nadšeně:" Jak se má moje oblíbená neteřička?" Pooka se jen udiveně podíval na svou paničku: Neteř? Ta ho ale pustila na zem a rozběhla se k paní, se kterou se vřele objaly. "Drahá holčičko, neviděla jsem tě od té doby, kdy jsi byla takhle malá! Jak se máš? - ale počkej, ty jsi pořád trochu malá, jíš dost?" "Ale teto!" smála se Elsie. Potom se dáma podívala dolů a zeptala se dále:" a kdopak je tenhle rozježený drobeček?" Elsie se sklonila a vzala ho na ruce: " Pooku, představuji ti moji drahou tetu, Matildu Melisa McKenzlovou. " teto, tohle je můj kouzelný kocourek Pooka" No, teta potom prohlásila, že oba vypadají, jako by potřebovali pořádně nakrmit a odplula do domku. Kocourkovi se sice nelíbilo, že ho nazvala maličkým - byl sice menší, ale dobře živený a krásně zdravý. Na druhou stranu trocha jídla navíc nikdy neškodí... Elsie se na Pooka podívala a s úsměvem pokývala hlavou: " Vypadá to, že tu nějaký pátek zůstane.." Teta Tilly dostala v přízemí pokoj pro hosty a dala se hned od vaření. Kuchyň byla brzo plná vůní zeleniny a cibulky, česneku a papriky. Teta se oháněla nožem a krájela na dřevěném prkýnku rajčata. Jen se ještě jednou ujistila" Doufám, že máte hlad?" Elsie ji ujistila, že rozhodně ano. Zanedlouho měli k jídlu tetin vynikající zeleninový guláš a teplým, právě upečeným chlebem. Po večeři, když bylo umyté nádobí a všichni se shromáždili v přízemí, aby si popovídali. Tetě byl představen i Edgar, se kterým si velmi rozuměla hned od prvního okamžiku. Elsie se pohodlně usadila v křesle, zachumlala se pod deku a na klíně s Pookem si pomyslela, že si ani neuvědomila, jak jí rodina okolo chyběla. Ptala se tety , jak dlouho zůstane. Ta jí odpověděla, že několik týdnů, protože se musí brzo vrátit ke svému covenu, že jen letěla okolo, aby zjistila, jak se má a jak se jí daří. Čarodějka jí vyprávěla o tom, jak vyrábí bylinkové přípravky a prodává je ve vesnici a že je se svým kocourkem šťastná.

Příští den byl den trhu. Elsie si sbalila všechno, co potřebovala vzít sebou do košíku a chtěla se vydat na cestu, teta se ale rozhodla, že potřebuje něco koupit a vydala se s ní. Doprovázel je samozřejmě kocourek a Edgar. Na náměstíčku stály stánky se zeleninou na prodej. Jak procházely, mnoho lidí Elsie zdravilo a ona několika představila svou tetu několika známým a zákazníkům. Zastavily se u stánku s květinami paní prodavačka se usmála: Budu pro Vás mít za pár dní nachystané další růžové lístky! Měla by jste u sebe nějaké potpourri? Ta přikývla a vytáhla z košíku velký sáček voňavé směsi." Mohu Vás představit mé tetě Matildě Mc Knezleové? Na nějakou dobu u nás pobude. Tohle je naše květinářka, Sally Greenová." Ženy si potřásly rukou, když se náhle květinářka zatvářila podivně a zeptala se Elsie, jestli by u sebe neměla dva pytlíky potpourri.. Že by chtěla oba. Ta ale s lítostí oznámila, že si s sebou vzala jen jeden, protože původní objednávka zněla na jeden. Dohodly se ale, že si to předají až si půjde Elsie vyzvednout růžové lístky. Přešly několik krámků a narazily na knihkupectví. Teta Tilly prohlásila, že se na chvíli staví vevnitř. "Dobře", souhlasila Elsie " mám ještě několik dalších zákazníků, které potřebuje navštívit, tak se uvidíme v lékárně? Je to hned za rohem" Teta souhlasila a vešla do obchodu s úhledně srovnanými knihami. Uvnitř již bylo několik zákazníků. Prošla kolem nich a rychle našla knihu, kterou hledala - Viktoriánská květinová mluva a zamířila k pultu, kde již stála hubená farmářka, kterou obklopovala banda dětí, kteří pobíhali mezi regály sem a tam, křičeli, smáli se a vráželi do lidí. Paní se snažila sdělit prodavačce svůj požadavek:" Knihu o výrobě džemů!" " Cože? jakých lemů? To běžte ke švadleně!" " Ale ne, o ovoci! džemy!" "Paní, to musíte jinam, ty tady žádný lemy nemáme..." Děti se stále honily mezi knihami a nyní byli u regálu s nejprodávanějšími knihami, kde jich díky jejich šarvátkám dokonce několik spadlo. Děti se okamžitě začaly nahlas hádat, kdo to zavinil. " Ty jsi to byl! Ne, ty! Ty! Já ne!!" Nakonec se jejich maminka neudržela a zakřičela na ně" Tak bude tu ticho?" Děti se zastavily a zmlkly překvapením. Toho využila jejich máma a rychle sdělila prodavačce svůj požadavek. "Jo, džemy - tak ty jsou v druhé poličce napravo!" Ty šla paní hned hledat a teta mohla v klidu zaplatit a odejít.

Lékárnu našla jednoduše, před obchodem na lampě seděl Edgar a na schůdku seděl Pooka a vyhříval se na sluníčku. Uvnitř Elsie předávala lékárníkovi několik kelímků svého bylinkového krému na obličej. Hned vedle něj hubená vysoká paní nahlas prohlašovala, že něco takového nikdy nepoužila. Prý " Kdo ví, co v tom vlastně je" ptala se zvednutým obočím. Teta Tilly jí mile sdělila, že Elsiiny krémy vlastně obsahují bylinky, nejčistší včelí vosk a lanolin a že jsou výborné na komplexní ošetření pleti. Paní Ambercrombyová jí vysokým hlasem sdělila,že ona , rozhodně žádný takový krém nepotřebuje! Teta Tilly se jen usmála a pronesla: No, možná předci jen ano, drahá.." Zákaznice se podívala povýšeně do zrcadla zmrzla hrůzou při pohledu na svůj obličej, nyní pokrytý zelenými skvrnkami. Elsie se jen zeptala při odchodu z obchodu sama pro sebe nahlas" Co to s ní jenom je?" Teta jí odpověděla, ve smyslu, že "S čím kdo zachází, tím taky schází" a hned potom vesele" Má někdo hlad? Šla bych na oběd..." Uprostřed náměstíčka byla čajovna se spoustou malých stolků. Ženy se posadily, protože byla po celé dni rády, že se mnohou posadit, Pooka se usadil na volné křesílko a Edgar hopkal okolo, a hledal drobečky. Mladá číšnice se k nim naklonila a ptala se, copak si dají. Teta s pohledem do nápojového a jídelního lístku nahlas přemýšlela: " Co takhle konev Earl Greye a malinový koláč? No, jasně, zní to dobře, já bych si dala ještě tuňákový sendwich bez majonézy... Číšnice odešla a Elsie se ptala tety, jestli měl nějaké potíže najít knihu,kterou chtěla. Než jí ale teta stihla odpovědět, od blízkého stolu se ozval výkřik překvapení. Malá krásná žena s dítětem v nosiči. Vedle nich stál pejsek se zvednutou nohou a čural paní na sukni. Ta s výkřikem lovila kapesníčky a snažila se sukni usušit. Pes na ni koukal s vyplazeným jazykem. Najednou se ale jeho výraz změnil. Ztuhl a tak jak byl po třech nohách a křečovitě zvednutou čtvrtou odhopkal po ulici pryč. Pooka se moooc snažil chovat se jako normální kočka, schoulil se na židličce a smál se a smál a nemohl se zastavit. Elsie se překvapením rozšířily oči..potom se sice zatvářila zkroušeně, ale bylo přesto znát, že se vlastně směje. Obrátila se přesto na tetu pronesla výhružně: "..Teto Tilly!" Ta se ale usmála, a řekla, že to nebude trvat dlouho, ať se nezlobí...a že to byla lekce pro hafáka, alespoň bude příště více přemýšlet, kde zvedá nohu. Potom se začala srdečně nahlas smát a Pooka, který se doteď nezastavil se smál s ní ještě víc tak, až spadl ze židle. Elsie ji sice ještě vážně varovala, ať si dá příště lepší pozor, když čaruje na veřejnosti, ale i tak bylo vidět, že jí cukají koutky.

Po obědě měla Elsie ještě několik dalších roznášek, které potřebovala roznést a doručit. Cestou zpět domů za ní vyběhl lékárník a sdělil jí, že by potřeboval další obličejový krém. Elsie se podivila: Vždyť jsem vám donesla 7 kelímků!" Já vím, ale paní Ambercrombyová si ho všechen koupila, na obličeji se jí totiž udělala nějaká podivná vyrážka! Čarodějka se podivila a slíbila, že zítra donese další. Lékárník ulehčeně odběhl. Když se vraceli k domku, po cestě z dálky uviděla paní farmářovou s jejími normálně velmi nevychovanými dětmi, jak kráčejí směrem k ní a děti jsou podivně ztuhlé a klidné a hlavně tiché. Paní farmářová pozdravila Elsie, které se pod sukni snažil nacpat Pooka, se syčením - tyhle děti ho vždycky tahají za ocas - jen připomněla svým ratolestem, aby Elsie také pozdravily. ty ale zůstaly zticha a neodpověděly. Paní farmářová se obrátila na tetu Tilly - "Neviděly jsem se v knihkupectví?" a potom na Elsie" Musíte je omluvit, hrají nějakou novou podivnou hru, která jim zatím vydržela od té doby, co byly v knihkupectví!" Čarodějka se podívala celá rudá na svou tetu a podotkla jakoby mimochodem" Jistě je to přejde, než dojdou domů.." Teta mrkla a odvětila jako by nic" ale jistě, to je u dětí normální!" Paní farmářová tiše prohlásila, že by jí vůbec nevadilo, kdyby jim ta hra ještě pár hodin vydržela... Potom se rozloučili a rozešli se. Hned, jakmile byly z doslechu se ale obořila na svou příbuznou: " Teto! nemůžeš si jen tak čarovat ve vesnici!" teta se ale udiveně ptala proč ne...Ty děti jsou hotový poděs a alespoň si jejich máma na chvíli odpočine...na chvíli budou zticha a v klidu! "Ale teto! Za ty děti má odpovědnost jejich matka a ne ty!"" a také o mě ve vesnici nic nevědí.. Někteří si myslí, že jsem trošku divná a jen málo z nich ví, že jsem čarodějka ale nechávají mě na pokoji. Jestli sem budeš plést magii a kouzla, už nebudou tak přátelští!" Teta ji ale přerušila - "Ale drahá, já jsem nikomu neublížila! naopak jsem trochu pomohla!" Elsie si povzdechla." Ale teto, o tom to předci není...jen mi prosím slib, žádná magie ve vesnici." " No, dobře " řekla teta ne právě nadšeně...a tiše dodala, že to není moc normální, chtít po čarodějnici, aby nečarovala.... Čarodějka se ji snažila uklidnit a tak ji vzala za ruku a řekla jí, že jí nezakazuje čarovat, ale jen, aby nečarovala ve vesnici.... Teta zjihla a slíbila, že tam tedy čarovat nebude, nakonec je to Elsiina vesnice a obě se objaly na usmíření.

Tu noc šla Elsie spát opravdu pozdě, protože balila extra potpourri pro květinářku a také dělala další levandulový krém pro pana lékárníka.. Když se konečně dostala do postele, byla opravdu řádně unavená a tiše se těšila, že zítra bude klidnější den. No, asi být neměl. Zrovna si s tetou, Edgarem a Pookem sedli ke snídani, složené z nadýchaných bylinkových omelet a toastu, když uslyšeli jemné zaklepání na dveře. Za dveřmi stála paní farmářová. Elsie se vyděsila. "Copak se děje? Děti jsou pořád ještě..?" Paní farmářová ji ale ujistila že ne, že děti měly naopak večer tolik energie, že skákaly po posteli, hrály polštářovou bitvu a nespaly skoro celou noc. Ráno potom lítaly po kuchyni a pletly se jí pod nohy. Zkrátka bych se ráda zeptala, jestli by jste mi pro ně nemohla dát nějaký čaj, rozumíte, něco, co by je trochu zklidnilo před spaním. Elsie se ale podivila" Ale paní farmářová, jsou to děti! Ony by měly mít hromady energie!" Ta ale zaúpěla: " Já jsem z nich ale úplně vyčerpaná!" Za čarodějkou se objevila teta Tilly: A co takhle heřmánkový čaj před spaním?" Elsie se zamyslela: To jim nemůže uškodit..je to sladké...přidám ještě několik přísad vhodných pro děti..No, dobrá, donesu Vám ho" Ještě si pro sebe pomyslela, že trocha disciplíny by udělala divy, ale tohle nebyl ten správný čas na kritiku. Na chvilku se vzdálila a vrátila se sáčkem čaje. Tady máte, jeden šálek před spaním. "Och, děkuji Elsie, mockrát děkuji! Jste si jistá, že ne konvičku čaje každému?" "Ano, jistá, jeden šálek bude stačit" odpověděla čarodějka s úsměvem. Paní farmářová si čaj odnášela, jako by to byl ten nejdražší poklad...

Po snídani se Pooka vydal na kočičí výlety, teta Tilly do zahrady a Elsie uklízela v kuchyni. Zrovna když zametala, všimla si, že se k jejímu domečku blíží paní Tiddlová, místní švadlenka. Tato milá a jemná paní se u Elsie občas zastavil,aby si vyzvedla bylinkové sáčky plné pelyňku a cedru, aby jí od jejího šití držely moly co nejdál. Elsie ji šla pozdravit a s úsměvem se ptala: " Jdete si pro další bylinkové pytlíčky paní Tiddlová?" Zákaznice se zarděla: "Doufám, že Vás neruším Elsie...." " ale vůbec ne! Chtěla by jste čaj, než je donesu? Konvice je ještě horká.." Paní Tiddlová ale zavrtěla hlavou, že ne, že děkuje. Čarodějka se pozastavila" Je snad něco špatně s těmi sáčky, co jsem vám dala posledně?" Oči paní Tiddlové se široce rozevřely překvapením. " Ale to ne, to vůbec ne! Fungují skvěle, proto jsem taky přišla pro další, víte?" a já.." potom se váhavě dotkla svého vždy upraveného drdůlku. "víte, moje vlasy poslední dobou...no, začínají nějak šedivět a taky už nejsou tak lesklé, jak bývaly..ale to jde asi s věkem, vlastně ani nevím, jak mě to napadlo se Vás ptát, jak by jste Vy, tak mladá mohla vědět něco o šedivění vlasů..." Chudinka zákaznice nevěděla kam s očima, byla celá zrudlá, styděla se. Elsie se ale pousmála a vzala ji za ruku, jen pojďte dovnitř, paní Tiddlová, myslím, že mám přesně, co potřebujete! Zákaznice se posadila v kuchyni a čarodějka zmizela do svého bylinkového království, jak nazývala jeden pokoj svého bytu, kde bylo nic, než spousta polic plných bylinek.. a stůl, kde je upravovala a míchala... Za chvíli byla Elsie zpět a podávala paní Tddlové sáčky proti molům, několik dalších, do kterých přidala levanduli "Myslela jsem, že by jste si je chtěla přidat do zásuvek s prádlem, aby pěkně vonělo." a také jí podávala zazátkovanou láhev - tohle by Vám mělo s vlasy pomoci. Je v tom rozmarýn, ořešák a hluchavka. Paní Tidlová se celá rozzářila: Vy jste ZLATO! Kolik Vám dám, vezmu si je všechny!"

Elsie se chtěla dostat na zahrádku za tetou Tilly, než bude moc horko a šla ji jen nahoru ustlat, když na okenní rám přiletěl Edgar a ohlašoval hlasitě dalšího zákazníka. Sešla dolů a za dveřmi stál George, místní pekař. " Víte, doporučil mě k vám lékárník, říkal, že by jste mi mohla pomoci..." No, usmála se Elsie ráda to zkusím, copak Vám je? Pekař jí ukázal své ruce a pokračoval" Víte, mám je celý den od těsta a jak je pořád umývám, jsou popraskané a hrozně mě bolí..." Elsie stačil jediný pohled a řekla, že bude hned zpátky. Přinesla mu mýdlo s kostivalem a ovsem a také mastičku. " Tohle bude jistě jemnější, než to, co teď používáte.. A tahle mas obsahuje mimo jiné také kostival a heřmánek takže pomůže léčení. Mazejte si to každý večer. Pekař byl nadšený, sliboval, že si bude ruce poctivě mazat. Jen se zeptal, kolik jí zaplatí a byl pryč. Elsie se konečně dostal do zahrady. To bylo ale ráno! Slunce bylo teď vysoko a broučci létali kolem květů levandule. S tetou si při práci na zahrádce hezky povídaly,když najednou na ně padl něčí stín. "Ahoj Elsie, pamatuješ si mě?" Ta vzhlédla a poznala Jenny, dívku z vesnice. Ale jistě, odpověděla a oprášila si zeminu ze zástěry. Dlouho jsem tě neviděla! Představila dívku tetě a potom se ptala, co dívenku přivedlo. Tak se zeptala, jestli by si nemohly promluvit soukromě..." Ale jistě, teto, omluvíš nás?" Odvedla dívku do kuchyně a ta se jí svěřila, že je těhotná. "Gratuluji Jenny, jistě máš velkou radost!" usmála se Elsie..Ta se sice usmívala, ale postěžovala si, že ranní nevolnosti jí dělají moc špatně, jestli by na to nemohla brát nějakou bylinku, aby jí pomohla se bolestí zbavit. Čarodějka si hned věděla rady: Hned se vrátila s čajem z maliní, vojtěšky, zázvoru a hluchavky."Tohle ti pomůže, abys neměla bolesti a také to posílí svaly, které budeš potřebovat. Také jí podala mastičku, " tímhle si mazej pravidelně bříško, aby se ti neudělaly jizvičky. Až budeš mít větší bříško, stav se, dám ti bylinky, aby ti pomohly v pořádku doručit miminko na svět a také abys měla pro něj dost mléka. Mladá maminka měla velkou radost. Dneska ráno jsem se probudila a prostě jsem věděla, že přijít dnes k tobě je to správné, věděla jsem, že mi pomůžeš!" Takhle to pokračovalo celý den až do pozdního večera, k chaloupce se trousilo více a více lidí, až pozdě večer si unavená Elsie postěžovala tetě, že neměla vůbec čas si ani na chvíli odpočinout.. Teta se jen usmála a řekla, že by měla být ráda, že má alespoň více obchodů..potom si vzala svou novou knihu a šla si číst k sobě do pokoje.

Každý další den se ale zdál být náročnější, než předchozí .Za nedlouho se zákazníci před Elsiinou kuchyní řadili a čekali, až na ně přijde řada a dostanou se do malé kuchyňky. Ještě nikdy Elsie nerozdala tolik čajů a její zásoba se povážlivě ztenčovala. Teta Tilly sice vařila, ale čarodějka neměla čas jíst. Lidé klepali na dveře už před snídaní a odcházeli až pozdě večer...Elsiiny zásoby olejíčků, čajů a tinktur se ztenčovaly... Neměla čas na domácí práce, ani na to, aby si trochu odpočinula, nebo si hrála se svými zvířecími miláčky. Pooka si stěžoval, že ji vidí, jen když Elsie spí a on může být u její postele. I malá čarodějka věděla, že toho všeho začíná mít dost. Byla vyčerpaná. Večer nahlas uvažovala, co se to stalo...To by si rovnou mohla otevřít obchod! Alespoň by měla pravidelnou otevírací dobu.. Pooka se na ni jen podíval. "Možná by ses měla zeptat své tety Elsie.."Ale Pooku, ona slíbila, že už tady nebude čarovat! Pooka jí ale připomněl, že slíbila nečarovat ve vesnici, ale ne v domečku! Potom se schoulil a spal, kdežto Elsie zůstala vzhůru, přemýšlela a zírala do stropu...

Druhý den, když měla chvilinku mezi zákazníky se rozhodla, že s tetou promluví. Teto, začala.." nedělala jsi náhodou nějaké kouzlo na obchod?" Teta se jen olízla. Zrovna jedla chleba s domácím džemem a pochvalovala si, že na tohle jí musí dát Elsie určitě recept! "Teto"ta se jen zeptal: "Jaký obchod drahá?" Teto! Můj obchod!" Elsie si zlostí dupla. Teto, já mám ráda svůj klidný život,mám čas na práci na zahrádce a chci si mít čas večer číst a starat se o svá zvířátka! Miluji svůj život, tak jak je! Vyhrkly jí slzy a sedla si na křeslo, celá unavená a uplakaná. Pooka ji ještě nikdy plakat neviděla atak byl velmi rozrušený. Teta také. Přišla k Elsie a položila jí ruku kolem ramen. ale drahá, já se to jen snažila pomoct... Čarodějka se zmohla jen na: " Teto, mám tě moc ráda, ale PROSÍM, nepomáhej mi!"Teta se na ni usmála a objaly se. Elsie jen chabě poděkovala. Pooka odešel bez komentáře, věděl, jak je teta impulsivní a že s nimi ještě nějakou dobu bude. Vzhledem k tomu, že tetino kouzlo bylo dost silné to ještě nějakou dobu trvalo, než se obchod zase uklidnil..

Mezi tím se teta snažila být hodná, jak slíbila a nečarovat. Rozhodla se, že jediná cesta, jak nic nepokazit je přestat čarovat úplně. Takže raději ani neříkala požehnání u večeře, dělala to Elsie, aby do toho náhodou nepřipletla nějaké kouzlo na počasí na příští den. Čarodějka by sice ocenila, kdyby občas, nějaké to kouzlo udělala, ale měla strach to tetě říct...Sama používala kouzla na mléko, aby nekyslo, na bylinky, aby lépe rostly... ale měla strach, aby si to teta špatně nevyložila. A protože měla pocit, že teta, jakkoliv dobře to myslela nějak nebyla sto poznat, jaká kouzla nepoužívat a jaká ano, raději si čarovala sama tiše bokem. Jednoho odpoledne se to ale mělo rozseknout. Jako obvykle vyrazily na trhový den do města a jedna z jejich zastávek byla lékárna, kde se dobře prodávaly Elssiny levandulové krémy. Sotva tam ale čarodějka vstoupila, zase tu byla paní Ambercrombyová a prohlašovala, že takový podomácku vyrobený hnus jistě nemůže nikdo potřebovat. Lékárník se na ni jen podíval a připomněl jí, že minulý týden všechen vykoupila. Ta se ale nedala a prohlásila, že by jí ta vyrážka jistě zmizela i bez toho a nemusela za to utratit tolik peněz. Elsie cítila, jak se teta třese zlostí a vrhla na ni výhružný pohled. Lékárník se jí ale zastal. "Ale no tak, Lavinie, nikdo Vás předci nenutil, aby jste si ho všechen koupila!" "ne? Opravdu? a vrhla výhružný pohled na tetu. Vysokým a přeslazeným hlasem se potom obrátila na lékárníka: " nechápu, proč s vašimi zkušenostmi a znalostmi si ty krémy nevyrábíme sám! Nemusíte se předci obracet na nějakou malou pitomou holku! Navíc je nějaká divná, jako nějaká čarodějnice! Všude s sebou tahá tu pitomou kočku a vránu." Teta to už ale neunesla a zakřičela na ni: Vy jedna krávo! Necháte moji neteř na pokoji ! Přede mnou ji nikdo urážet nebude! A zvířata nechce na pokoji! S Vámi by žádná kočka ani nevydržela v jednom pokoji!! Někteří zákazníci se tiše usmáli, ale teta ještě neskončila.: A ještě jednou se odvážíte moji neteř urazit, tak uvidíte, co vám udělám! Teta toho měla ještě dost co říct, ale Elsie ji chytla za ruku a táhla ji z obchodu ven. Venku se úplně bledá otočila na svou tetu:" Teti, neudělala jsi jí nic, viď?" Ne, drahá, ne že by si to nezasloužila, ale neudělala... Elsie se dost ulevilo. Pooka, který čekal venku litoval, že o všechno přišel ale tvářil se, že tuňákový sendvič v čajovně by to spravil.. Teta ale prohlásila, že je unavená a prosila, aby šli domů. A tak se vydali na cestu.

Druhý den si Elsie uvědomila, že díky jejímu včerejšímu rychlému odchodu z vesnice zapomněla nakoupit, tak se rozhodla tam znovu zajít. Zavolala na tetu, jestli chce jít s ní. Ta ale vystrčila hlavu ze svého pokoje a prohlásila, že ji bolí hlava a ať se nezlobí, ale že zůstane doma. Elsie se neměla proč zlobit a jen jí doporučila čaj na bolení hlavy z vrbové kůry a měsíčku. Oznámila, že se za chvíli vrátí a vzala s sebou Pookyho. Ve městě bylo jako obvykle rušno a tak musela Elsie v obchodě čekat v řadě na zaplacení. Díky tomu si ale poslechla útržek rozhovoru, který se k ní donesl: Jeden farmář prohlásil, že doktor Clansy jistě pracuje přesčas.. a druhý prohlásil, že ženy o chovu dobytka nic nevědí, to je jednou jasné! Potom se ale rozběhla debata o tom, že je zajímavé, že jí onemocněla kráva zrovna, když nařkla Elsie z toho, že je čarodějnice... Druzí se smáli: Já bych babu taky hned uřknul, kdybych jen věděl jak, potvoru starou! Všichni se smáli, ale jedna z žen se ozvala: Ale Joe, nepovídej nesmysly, víš, jak vznikají pomluvy a ty sám dobře víš, že by Elsie nic takového neudělala! Ta ale byla rudá vzteky. Evidentně mluvili o paní Ambercrombyové Co jí teta provedla?? Chtěla slyšet víc, ale zákazníci se posunuli k pokladně a změnili téma hovoru jinam. To, co slyšela jí ale stačilo, aby věděla, že teta nedodržela slib. Zaplatila za zboží a pospíchala domů Tam naštvaně práskla dveřmi(málem přivřela Pookovi ocas..) a hned se sháněla po tetě. Ta jí odpověděla ze svého pokoje. Elsie tam vběhla a zadýchaně vykřikla: "Teto, slíbila jsi mi něco!" Ta se ale podivila a jen se zeptala co? Elsie jí to tedy připomněla: No, že nebudeš čarovat a že nic neuděláš paní Ambercrombyové! Slíbila jsi mi to před lékárnou!" Stála tam a pěsti měla úplně sevřené. Teta kývala hlavou a upíjela čaj..A tak se Elsie zeptala přímo: "A co ji tedy provedla s její krávou?! Ta se ale tvářila překvapeně" Její krávou?" opakovala.. V tu chvíli se ale otevřeným oknem ozvalo zvonivým hláskem" Pooky, Elsie, kdepak jste?! Něco malého a barevného vletělo tetě Tilly do vlasů. Thistl jejich vílí kamarádka se odrazila a spadla na zem s malým žuchnutím. Potom se překvapeně podívala nahoru: "Ahoj? Kdo jste? Máte horečku!" Teta si třela hlavu tam, kde jí do ní víla vrazila a jen matně odpověděla, "No, asi jo..." Elsie se vyděsila" Opravdu?" Podívala se na tetu zblízka a potom jí doporučila, aby dopila čaj a šla si raději lehnout. " Budu hned zpátky, teto!" Kam běžíš dítě? ptala se teta. "Jdu se podívat na tu krávu a odčarovat ji, hned jsem tady.." "Neboj se o tetu, prohlásila Thistl, já se o ni postarám!" Za dveřmi čarodějka řekla kocourkovi:" Ty se mnou tentokrát nemůžeš Pooky, to není výlet, počkej tady a hlídej je tu, ano?" Tomu se to moc nelíbilo a tak posedával okolo, ale když viděla, že si Elsie bere do ruky koště, souhlasil. Jestli něco neměl rád, tak to bylo létání!

Elsie nasedla na koště a odstartovala. držela se nízko u stromů, aby ji nikdo neviděl. Letěla tak nízko u země, že se málem třela o trávu, rozhlížela se okolo. Naštěstí byli všichni vevnitř, právě obědvali. Když doletěla blízko k farmě, schovala koště do křoví a zbytek cesty doběhla. U paní Ambercrombyové uslyšela hlasy zvenku a na prahu se zastavila. Jako první ji uviděla doktor a vesele na ni zavolal. Jen pojď dál, Elsie! Paní Ambercrombyová se otočila a udiveně se zeptala: "Co vy tady děláte?" Elsie se na ni podívala a odpověděla jí" Myslela jsem, že bych mohla nějak pomoct." Než stihla farmářka cokoliv říci, ozval se lékař - "Jen pojď dál, ruka navíc se mi vždycky hodí!" "V čem je problém? " ptala se Elsie" Ale to nic, jen mastitida, která nebyla léčená a konečně se zhoršila natolik, aby se musel zavolat lékař." Podíval se na farmářku a podotkl" Měl jsem tohle zvíře vidět už před dvěma týdny!" Potom se obrátil na Elsie:" Podržela bys jí hlavu, než jí dám injekci?" Farmářka se ohradila, že nemá dost peněz, aby volala doktora vždycky, když je nějaké krávě trochu špatně... Ale předala Elsie provaz. Kráva zabučela když dostala injekci a lékař se podíval přes rameno na majitelku. No, když nechcete utrácet za doktora, tak si tu ukliďte! Ta ale měla další výmluvu: " já jsem ale na všechno sama!" No, tak by jste si měla někoho najmout na pomoc, byla další lékařova úvaha." No a než tu krávu podojíte, tak jí vždycky vemínko umyjete, jasné?" Tady Elsie Vám vyrobí mastičku a tou jí to každý večer namažete. Farmářka se zděšeně zeptala:" Vy žádnou nemáte?" Lékař se jen usmál: No, obvykle řeknu Elsie, aby ji udělala, ale jestli chcete, tak ji nechám pro Vás objednat. Bude to samozřejmě déle trvat a bude to o dost dražší." No, paní Ambercrombyová nakonec souhlasila: Jsem si jistá, že její mastička bude také dobrá" Elsie se usmála: "Udělám ji hned jak přijdu domů a Edgar Vám ji donese." Farmářka se ale znova vyděsila: "Ten škaredý starý pták? Vy jste ho naučila doručovat věci?" Elsie se ale nedala:" Edgar není ani škaredý, ani starý a je chytřejší, než někteří lidé, které znám!" Doktor se zasmál a farmářka nakonec jen řekla: "Aha, tak to jo...tak to je v pořádku" "No, takže až Vám to Edgar donese, pokračoval, tak s tím budete mazat vaší krávu pokaždé, když ji podojíte a pokud uvidíte stejné problémy na některé jiné, tak i ostatní krávy na mažte a věřte mi, dokud to tady neuklidíte, tak to bude často." Elsie byla tak zaujatá situací, že si najednou uvědomila, čeho si celou dobu nevšimla.. Teta Tilly s tím nemá nic společného! Najednou jí to došlo. rychle se rozloučila, slíbila poslat mazání a utíkala a letěla domů. Chudák teta!

Když se blížila k domečku, Pooka ji uviděl z okna a běžel k ní. Elsie! Tetě je vážně špatně, možná bys tam ani neměla chodit. Ignorujíc ho, vešla Elsie do domku a utíkala k tetě. Ta ležela na posteli, obložená polštáři a lapající po dechu. Thistl ji držela za ruku a létala nahoru se lžící masového vývaru. Teta jí ale opakovala -" ty malá potvůrko, já ti říkám, že žádnou polívku nechci!!" Thislt se nedala: Potřebuješ jíst! Teta na to: Ale vždyť ty to jen všude rozliješ! Polévka bude na polštářích! Já ... a nestihla to dokončit, jakmile otevřela pusu, už v ní měla lžičku s polévkou. Teta hlasitě kýchla. " Necháš toho?" rozčilovala se víla. Teta se na ni zašklebila" "nemůžu si pomoct!" Ta se tedy rozletěla pro kapesník a cestou si Elsie stěžovala. "Ta hloupá ženská nikdy nedělá, co říkám! Z postele se ale ozvala teta: Já ji poslouchat nebudu! Nějaký skřítek mi nebude říkat, co mám dělat! Víla jí podala kapesník a jen jí jemně, ale pevně sdělila" Ale budeš..." a potom jí vysvětlila, že jí bude předčítat. Elsie potichoučku vycupitala z pokoje a zavřela za sebou dveře.

Až večer poslala Elsie Thistl pro bylinky - heřmánek a bez. Víla nechtěla od tety odejít, než zjistila, že bylinky jsou pro ni. Když víla zmizela pro bylinky a Elsie se konečně tetě omluvila. Ta ale jen mávla rukou." To se neboj, já bych nikdy neuřkla žádnou nebohou kravičku, ať už je její majitelem kdokoliv" Já vím teto, měla jsem si to uvědomit...Omlouvám se. Teta ale odvětila: " To je v pořádku dítě, zapomeň na to a už o tom nemluv. A teď mě nech, potřebuji si odpočinout. Kde je ta praštěná víla? Slíbila, že mi bude ještě číst!" Elsie šla do kuchyně a začala vařit bramborovou polévku. Na okně přistál Edgar a hlasitě oznamoval, že zásilka byla doručila. Thistl se vrátila s bylinkami a jak uviděla Edgara,kterého se pořád bála - vletěla přímo do pokoje k tetě. Za chvíli bylo slyšet, jak se ty dvě zase hádají. Z pokoje vyšel Pooka a šel se napít mléka. Okomentoval to celé : "Víš, já myslím, že ty dvě to snad baví.." Elsie zvedla hlavu: " Koho co baví?" No, pokračoval kocourek:" No předci tetu a Thistl! Baví je hádat se spolu!" Zamával ocasem a zase zmizel... "No vida..." řekla si jen čarodějka a chvíli o tom přemýšlela. Teta byla ale nemocná i druhý den..Měla vysokou horečku a divnou vyrážku na rukou. Celá se třásla a Thistl ji ovívala křídly. "Ale ty! jdi mi z obličeje!" Elsie jí donesla další hrneček čaje. "Děkuji drahá, ale víš, moc mi to nepomáhá..." Víla se hned nabídla, že jí ho dá. " Ne, ona vždycky půlku vybryndá!" No, tak si vyber , odpověděla jí víla. Buďto ti ho dám já a nebo ho vypiješ...a do poslední kapky! Teta si stěžovala Elsie -" Vidíš? vidíš, co musím snášet?" Ta se vedle ní posadila...Víš, kdybych věděla, co ti je, tak bych ti namíchala něco efektivnějšího, ale takovéto symptomy jsem nikdy neviděla... Teta povzdechla:"Já taky ne. Možná je to nějaký virus, co můžou dostat jen čarodějnice? ""Možná", odpověděla váhavě čarodějnice. Ani další den nebylo tetě lépe a Thistl se od ní nehnula celý den. Proto byla Elsie překvapená, když se vedle ní víla najednou objevila. Zrovna věšela prádlo na šňůru a Thistl se posadila na kolíček a prohlásila: "Mluvila jsem s tetou a vím, co jí je!" Vážně? podivila se čarodějka. A co tedy? - Myslím, že je to syndrom energetického zablokování! Cože? podivila se Elsie - myslíš tím, že je nemocná, protože dlouho nečarovala? Víla pokývala Hlavou. Víš, ona čarovala každý den a teď ani trochu a to už několik týdnů..tak se to v ní hromadí a z toho je nemocná... Pooka se zeptal: Takže jen někoho uhrane a bude jí lépe? Víla zafuněla" Ale ne! To ne, je moc slabá,. musí začít pomaličku a postupně. A bude jí postupně líp.

Toho večera přemístili tetu do přízemí, do kuchyně a posadili ji pohodlně do křesla naproti ohništi. Elsie se zeptala tety: Co takhle malý ohýnek? Zvládla bys to? Teta se podívala tím směrem a zkoušela se soustředit, ale nic se nestalo. Pooka sedící opatrně opodál poznamenal: Možná je to na ni moc těžké! Nesmysl! řekla víla a vyletěla tetě na rameno, zatahal ji za pramínek vlasů a poručila jí: "Zkus to znova!" Teta se ohradila - "Přestaň mi ječet do ucha ty příšerko!" a smetla ji ze svého ramene do polštáře na koleni. Ta se zvedla, znovu jí vyletěla na rameno a potom znovu poručila: tak, znovu! Elsie jen potřásla hlavou: "Přestanou ty dvě někdy?" Teta se tedy natáhla a zkoušela znovu. tentokrát bylo její úsilí odměněno malým plamínkem, který se postupně rozhoříval. Výborně, rozzářila se víla a letěla se tam honem podívat! Dokázala jsi to! teta jen prohlásila, že je to hodně humbuku kvůli ničemu. Plamínek se již naplno rozhořel a teta zvolala: Od toho ohně, aby se ti nespálily křídla! Víla poslechla a vletěla k tetě, kde s výkřikem radosti - dokázala jsi to! jí objala nos. V tu chvíli ale teta mohutně kýchla a nebohá víla odletěla a spadla na zem. Okamžitě se zvedla a jen se zeptala: Nemáte někdo kapesník? Nakonec se utřela do tetiny sukně. Všichni se rozesmáli a smáli se dlouho a srdečně. Příštích pár dní se Thistl snažila rozdělit svou práce i tety na starání se a mezi to, aby ji přiměla víc čarovat. Za pár dní když Elsie ráno sešla do kuchyně, našla v kuchyni tetu a vílu. Teta seděla u stolu a vypadala docela dobře. Na sporáku byla postavená polévka a v ní se sama od sebe míchala vařečka. Na vařečce se vozila Thistl a smála se, jak se točila dokola... "Vidím, že už je ti o něco lépe", podotkla Elsie, když si šla pro hrneček čaje.. Teta odvětila s úsměvem, " No, trochu ano" Víla se ale hlasitě smála a zvolala na celé kolo" Ne, ne, je jí mnohem líp a to díky mě!!" Pooka, který šel za Elsie se podíval nahoru. To je kaše? Pamatuj, žádné rozinky! Thistl ale rozjařeně zvolala" Hromada rozinek!" a smála se. Najednou se ale v kuchyni ozval zvláštní zvuk a z hrnce se vyvalil fialový dým, Thistle létala s velmi překvapeným obličejem pozadu a Edgar začal kvokat. Elsie ke svému úděsu cítila, jak pod ní tancují nohy židle na které seděla a Pookyho chlupy stály v pozoru na všechny strany. Teta zrudla. Jak rychle to přišlo, tak rychle to přešlo. Najednou nastalo ticho, Pooka si upravoval kožíšek a Edgar s hlasitým krákáním odletěl hledat si snídani jinde. "Co to bylo?"Ptala se Elsie zděšeně, když otevírala okno, aby vyvětrala fialový dým. Thistl se na zemi válela smíchy. Teta jen zahanbeně řekla" No, tedy! Promiňte...." a potom tiše dodala: " Najednou je mi mnohem líp"

Později toho dne, když Elsie náhodou vkročila do tetina pokoje, aby jí něco donesla, zjistila, že na posteli leží otevřený kufr a teta si do něj skládá věci. Ty už odjíždíš?" Teta odpověděla. "Je na čase drahá" Elsie se ptala, jestli to souvisí s čarováním. Teta se ale na mi ale podívala a jen jí vysvětlila, že jí sice připadá, že je svět poněkud úzkoprsý, ale že kvůli tomu to není. Svátky podzimu jsou už v plném proudu a že ona ještě pořád není se svým covenem a jsou už docela pozadu s oslavami. Thistl se usmála a řekla, že ona jede taky, byla pozvaná. Potom se podívala na tetu a zeptala se: " Mám si ti na ten kufr sednou, nebo do zavřeš?" Teta se na malinkou vílu jen podívala se zvednutým obočím. Elsie si jen povzdechla: "Budeš mi chybět..." Vy mě taky drahouškové..řekla teta a objaly se. Přijeďte mě někdy jistě navštívit! A vezmi s sebou Pooka a Edgara! Ta slibovala, že jistě přijedou. Teta potom vyšla před dům plně připravená, kufr se vznášel před ní na pěšince, deštník a koště pod rukou a fialový klobouk na hlavě. aby jim zamávala. Sbohem Elsie! Pooku! Thistl se taky loučila. Všichni se objali, teta ještě poškrábala Pooku pod bradou, sedla elegantně na koště, nasadila na něj kufr, deštník a potom i vílu a odletěla.

Edgar s nimi s krákáním ještě chvíli letěl a potom se snesl Elsie na rameno. Ta zvedla ruku, aby ho pohladila a smutně řekla Pookovi: " Tak a teď tady bude ticho.." Pooka se na svou paničku podíval a jen si pomyslel" To určitě!"

Konec...možná

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář